Tyto stránky jsou věnovány především začátečníkům, a pro ty kteří  mají jen minimální zkušenosti s pozorováním noční oblohy

Grafika1.JPG
                                                   ♦ ♦ ♦   Stránky jsou postupně v přípravě  ♦ ♦ ♦                                                                            

Aktualizace  Orion, Moje výbava
na tomto webu

Mléčná dráha

MLÉČNÁ DRÁHA - NÁŠ DOMOV
 
  • Naše galaxie Mléčná dráha či Galaxie je galaxie, v níž se nachází Slunce spolu se sluneční soustavou. Galaxie je obrovská - jakýsi rotující disk. Galaxie (má tedy svou osu rotace – tj. galaktickou osu), její hmotnost včetně korony se odhaduje na (3-6)1012(3-6 bilionů) hmotností Sluncí (hmotnost Slunce je 1,985x1030 kg) a její průměr je přibližně 90 000 až 100 000 světelných let. Radioastronomové zkoumali rozložení vodíkových mračen a na základě tohoto měření usuzují, že se jedná o spirální galaxii s  příčkou Hubbleova typu SBc.  Spirální ramena naší Galaxie obsahují mezihvězdnou hmotu, difúzní mlhoviny, mladé hvězdy a otevřené hvězdokupy, které se vytvořily z tohoto materiálu. Naproti tomu výduť obsahuje staré hvězdy a kulové hvězdokupy, naše Galaxie má pravděpodobně 200 hvězdokup, ze kterých jich známe asi 150. Tyto kulové hvězdokupy jsou silně koncentrované směrem ke galaktickému středu.
Poloha Sluneční soustavy v Galaxii
Poloha Sluneční soustavy v Galaxii
  •  Naše hvězda se nachází v jednom z ramen spirální galaxie. Vzdálenost Slunce od středu galaxie je odhadována na 30 tisíc světelných let, což je asi 10 kiloparseků.  Slunce leží tři pětiny směrem od jádra ke konci ramene. Slunce se nachází poblíž myslitelného horizontálního středu, což nám zabraňuje v pozorování druhé strany naší galaxie, jelikož se musíme "podívat" skrz jádro, což není zatím možné. Kdyby jste se podívali na naší galaxii "ze shora", tak byste viděli zploštělý disk s několika rameny, které obíhají kolem jádra galaxie, jenž je nejspíše tvořeno obrovskou černou dírou. Samotné Slunce obíhá kolem centra galaxie rychlostí 240 kilometrů za vteřinu a jeden oběh kolem jádra mu zabere 225 miliónů let.
poloha Slunce v galaxii pohled z boku
poloha Slunce v galaxii pohled z boku
  • Naše poloha nedaleko horizontální roviny je nevýhodou pro pozorování, jelikož zabraňuje pozorování druhé strany galaxie. Za temné noci však můžeme spatřit bílý opar táhnoucí se přes celou noční oblohu. V těchto místech se nachází jádro galaxie, kolem kterého ramena obíhají. Stříbřitý opar je ale jenom slitý obraz vzdálených hvězd, jelikož na vzdálenost 10 kiloparseků nejsme schopni rozeznat jednotlivé hvězdy. 
  • Mléčná dráha tvoří spolu s dalšími cca 30 galaxiemi Místní skupinu, která má rozlohu přibližně 2,5 miliónu světelných let a kde spolu s galaxií Andromedou tvoří hlavní dva členy skupiny. Jednotlivé galaxie místní skupiny jsou spolu vázáné gravitačními silami, kterými se navzájem ovlivňují. Vznikly nejspíše společně z jediné turbulentní fluktuace. Samotná Mléčná dráha se počala utvářet přibližně před 12 miliardami let z kvasaru, který počal do svého okolí vyvrhovat svoji hmotu. Rozměry vznikající soustavy se stále zvětšovaly až dosáhly dnešních rozměrů, které jsou okolo 100 000 světelných let (30 kiloparseků) horizontálně a přibližně 30 tisíc světelných let má galaxie vertikálně. Mléčná dráha je tvořena jádrem a spirálními rameny, které tvoří obal. Typově se naše galaxie řadí do spirálních galaxií. Počet aktivních hvězd v galaxii se odhaduje přibližně na 100 000 miliónů hvězd, které však nemůžeme všechny pozorovat.
Pohled na naši galaxii Mléčnou dráhu
Pohled na naši galaxii Mléčnou dráhu
Základní pravidla pozorování oblohy dalekohledem
  • Dobrá mapa oblohy je nutností. Pořiďte si otočnou mapku a další příruční mapu, třeba v knize, kterou můžete mít poblíž dalekohledu. Velké nástěnná mapa se k dalekohledu nehodí. Vhodná je zalaminovaná mapa formou listů A4.
  • Naučte se poznávat základní souhvězdí a jasné hvězdy.
  • Kupte si svítilnu s červeným světlem. V noci nenaruší akomodaci oka na tmu a umožní vám ovládat dalekohled a dívat se do mapy.
  • Plánujete-li delší noční pozorování nezapomeňte si vzít k ruce i teplejší oblečení. I v létě může být v noci chladno, zvláště když se příliš nepohybujete. V zimě jsou teplé oblečení, čepice a teplé boty naprosto nezbytné.
  • Je lepší pozorovat venku, nikoli z okna místnosti. V nouzi lze pozorovat i z balkonu, ale pouze planety a měsíc.
  • Dalekohled postavte pokud možno stranou pouličních nebo jiných světel. Místo pečlivě prohlédněte, abyste o něco nezakopli nebo někam nespadli.
  • Dalekohled potřebuje čas, aby se teplota jeho částí vyrovnala s teplotou okolního vzduchu. V zimě může trvat i několik hodin než se teploty vyrovnají. Poznejte jak dlouhý čas potřebuje váš dalekohled. Záleží to hlavně na optickém systému a průměru objektivu. (Cca 30-60 min).
  • Pozorování začínejte vždy s malým zvětšením. Nesnažte se o co největší zvětšení. Maximální použitelné zvětšení bývá rovno dvojnásobku průměru objektivu v milimetrech. Ale jen za velmi dobrých atmosférických podmínek, při velmi dobrém seeingu. Zvětšení vypočítáte jako podíl ohniskové vzdálenosti objektivu dalekohledu a ohniskové vzdálenosti použitého okuláru. Například 1000mm:25mm=40x. Optimum bývá 1,5-1,7x průměr objektivu.
  • Při pozorování se nedotýkejte okem okuláru a ani rukama si nepřidržujte žádnou část dalekohledu. Výjimkou jsou samozřejmě manuální ovládací prvky, jako ruční pohony os nebo kolečko zaostřování. Ale i tyto prvky ovládejte tak,aby při vlastním pozorování jste se jich nedotýkali stále. Při manuálním otáčení pohonu polární osy objekt nastavte na kraj zorného pole, potom ho pozorujte a teprve když se rotací oblohy posune na druhý okraj zorného pole otočte pohonem polární osy.
  • Neodkládejte žádné pomůcky na zem. Ve tmě na ně téměř jistě šlápnete.
  • Nejdůležitějším smyslem pozorovatele je samozřejmě zrak. Oko se při dlouhém pozorování objektů v okuláru unaví. Dopřejte mu zhruba po každé čtvrthodině odpočinek pohledem do dálky, třeba na oblohu, jen tak,  bez optiky. Můžete oko ohřát a tím zlepšit prokrvení přiložením dlaně na zavřené oko. Oko si tak odpočine.
  • Oko se časem naučí pozorovat drobné detaily. Zjistíte, že při pozorování stejným dalekohledem za stejných podmínek uvidíte po několik měsících více než při prvních pohledech do okuláru.
  • Někdo rád pozoruje sám, jiný ve skupině. Pozorujte tak, jak vám to vyhovuje. Někdo se jen dívá, jiný vše zaznamenává. Najděte si svůj vlastní styl, nemusíte nikoho napodobovat. Nejdůležitější je radost z pohledu do vesmíru.
  • O pozorování si vedte zapisky a nákresy. Styl Vašich pouznámek je pouze na Vás.
  • NIKDY nemiřte dalekohled na Slunce nebo do jeho blízkosti. Musíte mít speciální filtr !
Deep Sky objekty 2
Deep Sky objekty 2
nahoru
nahoru

Videa
Použité zdroje pro tvorbu těcto stránek 
  • PC SOFTWARE   Stellarium, Cartes du Ciel
  • http://forum.kosmonautix.cz 
  • http://hvezdnouoblohou.wz.cz
  • https://cs.wikipedia.org/wiki/
  •  http://www.dalekohledy.cz
  •  http://astronomia.zcu.cz
  •  www.astro.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one