Tyto stránky jsou věnovány především začátečníkům, a pro ty kteří  mají jen minimální zkušenosti s pozorováním noční oblohy

Grafika1.JPG
                                                   ♦ ♦ ♦   Stránky jsou postupně v přípravě  ♦ ♦ ♦                                                                            

Aktualizace  Orion, Moje výbava
na tomto webu
Monoceros - Mon
mon_hev.jpg
 
  • Rektascenze: 5h 55,9m až 8h 11,4m
  • Deklinace: +11° 56m až -11° 22,1m
  • Rozloha: 482 čtverečných stupňů
  • Viditelnost na zeměpisné šířce: +75° až -85°
  • Nejlepší pozorovatelnost: únor
  • Počet hvězd (jasnější než 3 mag):0
  • Počet NGC objektů: 58
  • Nejjasnější hvězda: Lukida (α Mon), 3,93 mag
Mapka souhvězdí Jednorožec
Mapka souhvězdí Jednorožec
Mapka souhvězdí Jednorožec
Mapka souhvězdí Jednorožec
  • Jednorožec je novodobé souhvězdí zavedené v 17. století. Mytologický jednorožec býval zobrazován jako kůň, jemuž z hlavy vystupuje dopředu dlouhý přímý roh. Souhvězdí netvoří žádné jasné hvězdy a tak se doslova ztrácí mezi výrazným Orionem a Velkým a Malým psem. Prochází jím však mléčná dráha a tak zde dalekohledy ukážou bohatá hvězdná pole a velké množství otevřených hvězdokup i mlhovin.
  • ​α Mon dosahuje 3,9. magnitudy. Je to oranžovýu obr - spektrálního zařazení K0,ve vzdálenosti přibližně 145 světelných roků od Země.Odhadujeme, že má zhruba 10 až 11 krát větší průměr než Slunce. Její povrchová teplota činí asi 4900 Kelvinů.
Hvězdy do 5té magnitudy
Označení Název Jasnost Rektascenze Deklinace Typ
β Mon   3,76 6h 29m -7° 2' B3Ve
α Mon   3,94 7h 41m -9° 33' K0III
γ Mon   3,99 6h 15m -6° 16' K3III
δ Mon   4,15 7h 12m 0° 30' A2V
ζ Mon   4,36 8h 9m -2° 59' G2Ib
ε Mon   4,39 6h 24m 4° 36' A5IV
13 Mon   4,47 6h 33m 7° 20' A0Ib
18 Mon   4,48 6h 48m 2° 25' K0III
 převzato z  http://heavens-above.com
  • β Mon nejjasnější v tomto souhvězdí je Beta Jednorožce,která dosahuje 3,8. magnitudy. Již malý dalekohled se silným zvětšením nám ji ukáže jako krásnou trojici blízkých stálic. Hlavní složka 4,6. magnitudy má ve vzdálenosti 7,3 úhlové vteřiny průvodce 5. hvězdné velikosti,třetí složka s jasností 5,4. magnitudy se nachází necelé 3 úhlové vteřiny od tohoto průvodce. Všechny tři hvězdy patří do spektrální třídy B a v dalekohledu se vám budou jevit jako modrobílé. Jde o mladé,horké a velmi svítivé hvězdy,které rychle rotují okolo vlastní osy. Díky tomu jsou poměrně silně zploštělé a navíc jsou obklopeny diskem materiálu. Hmotnost každé z nich nejspíše přesahuje 5 hmotností Slunce, jejich stáří nepřevyšuje několik desítek milionů roků. Jeden z nejhezčích trojhvězdných systémů na obloze se nachází asi 700 světelných roků od nás. Ve větších přístrojích je ještě v odstupu 25 úhlových vteřin viditelná slabá stálice 12. hvězdné velikosti,která je však nejspíše jen optickým průvodcem.
  • γ Mon Oranžový obr  spektrálního zařazení K3. Dosahuje 4,0. magnitudy. Nachází se poměrně daleko od nás,ve vzdálenosti 650 světelných roků.
  • ε Mon skládá se ze složek 4,4. a 6,7. magnitudy v odstupu asi 12 úhlových vteřin. Dvojhvězda leží v západní části souhvězdí,blízko hranice s Orionem. Rozliší ji malý dalekohled s průměrem objektivu cca 5 centimetrů. Hlavní složka je bílá,spektrálního zařazení A5, průvodce je žlutobílý, spektrálního zařazení F5. Z rozboru spektra víme, že jasnější složka je dvojhvězdou s oběžnou dobou 331 dnů. ε Mon je daleko zhruba 135 světelných roků.
  • Ve střední části souhvězdí leží také slabá stálice 20 Mon . Dosahuje 4,9. magnitudy. Je oranžovou obří hvězdou spektrálního zařazení K0. Nachází se zhruba 200 světelných roků od nás. Má přibližně 12x větší průměr než Slunce povr chová teplota se pohybuje okolo 4700 Kelvinů.
  • U Mon leží asi 2,5 stupně západně od Alfy Jednorožce najdete hvězdu s označením U Mon. Jde o polopravidelnou pulsující proměnnou hvězdu, jejíž jas se mění mezi pátou až osmou hvězdnou velikostí s náznaky periody 92 a 2475 dní. Se změny jasu tohoto obřího pulsujícího žlutého veleobra se zároveň výrazně mění i spektrum. Vzdálenost hvězdy  spolehlivě neznáme, odhadujeme ji na 2 či 3 tisíce světelných roků od Země. V období poblíž maxima je na temné obloze viditelná i prostýma očima.
  • 2,5 stupně severně od hvězdy ε Mon najdete další proměnnou hvězdu s označením T Mon. Její jas se mění o jednu hvězdnou třídu mezi 5,6.a 6,6. magnitudy s periodou 27 dní. Jde o hvězdu typu Delta Cefea. Nachází se ve značné a zároveň značně nejisté vzdálenosti,kterou odhadujeme na asi 8000 světelných roků od Země.
  • V severním výběžku souhvězdí leží stálice s označením 13 Mon. Dosahuje 4,5. magnitudy. Jde o bílou obří hvězdu spektrálního zařazení A0. Vzdálenost ke hvězdě neznáme, bude však řádově tisíce světelných roků od nás.
  • Jasnější 5. magnitudy je v severním výběžku souhvězdí také stálice s označením 17 Mon. Dosahuje 4,8. magnitudy. Jde o oranžového obra spektrálního zařazení K4, ve vzdálenosti přibližně 500 světelných roků.
Mapka pro U Mon
Mapka pro U Mon
Mapka pro T Mon + Plaskettova hvězda + 13 a 17 Mon
Mapka pro T Mon + Plaskettova hvězda + 13 a 17 Mon
  • Plaskettova hvězda Růžicová mlhovina leží na okraji rozsáhlého molekulového mračna, které se táhne v délce několika stupňů směrem na jihozápad. V tomto obřím hvězdotvorném komplexu nedávno vznikla i jedna z astrofyzikálního hlediska velmi zajímavá dvojhvězda. Mezi astronomy je známá jako Plaskettova hvězda. Nalezl ji v roce 1922 kanadský astronom S. Plaskett. Na obloze se tato hvězda tváří jako obyčejná stálice 6. hvězdné velikosti a lehce ji spatříme již malým triedrem či divadelním kukátkem, a za příznivých podmínek i prostýma očima asi 1,5 stupně severovýchodně od Rosety. Z rozboru spektra víme, že ji ve skutečnosti tvoří dvojice velmi hmotných horkých stálic, každá o váze zhruba 50 Sluncí. Okolo společného těžiště obíhají s periodou dvou týdnů a jsou od sebe vzdáleny asi 0,5 astronomické jednotky.
  • ​​foto  ESO ONLINE DIGITIZED SKY SURVEY
Plaskettova hvězda
Plaskettova hvězda
nahoru
nahoru
Objekty v souhvězdí Jednorožce –  (malý) střední dalekohled nezbytný

​​M 50 (NGC 2323) otevřená hvězdokupa       Rektascenze: 07h 02m 42,3s          Deklinace: -08° 23' 26" , 5,3 mag
NGC 2244 (Roseta) otevřená hvězdokupa   Rektascenze: 06h 31m 55,6s          Deklinace: +04° 56' 35" , 4,8 mag
NGC 2252 otevřená hvězdokupa                  Rektascenze: 06h 34m 42,9s          Deklinace: +05° 21' 59" , 7,7 mag
NGC 2264 otevřená hvězdokupa                  Rektascenze: 06h 40m 58,3s          Deklinace: +09° 53' 44" , 4,1 mag
NGC 2215 otevřená hvězdokupa                  Rektascenze: 06h 20m 49,2s          Deklinace: -07° 17' 02" , 8,4 mag
NGC 2232 otevřená hvězdokupa                  Rektascenze: 06h 28m 01,1s          Deklinace: -04° 50' 51" , 4,2 mag
NGC 2324 otevřená hvězdokupa                  Rektascenze: 07h 04m 07,9s          Deklinace: +01° 02' 41", 8,4 mag
NGC 2301 otevřená hvězdokupa                  Rektascenze: 06h 51m 45,3s          Deklinace: +00° 27' 33" , 6,1 mag
NGC 2506 kulová hvězdokupa                      Rektascenze: 08h 00m 01,7s          Deklinace: -10° 46' 11" ,7,6 mag
NGC 2261 (Hubbleova mlhovina)                 Rektascenze: 06h 39m 09,5s           Deklinace: +08° 44' 39",10 – 14 mag
NGC 2286 otevřená hvězdokupa                  Rektascenze: 06h 47m 40,1s          Deklinace: -03° 08' 52" , 7,5 mag

  • NGC 2244 Nejslavnějším objektem v souhvězdí Jednorožce je otevřená hvězdokupa s katalogovým označením NGC 2244, která je obklopena mlhovinou s názvem Roseta .Nejjasnější části mlhoviny dostaly dokonce několik označení, a to NGC 2237,NGC 2238,NGC 2239 a NGC 2246.  Pro hvězdáře pozorujícího prostýma očima však nejde o nic extra zajímavého. Pokud disponuje kvalitním zrakem a temnou oblohou na pozorovacím stanovišti, tak si může v severním výběžku souhvězdí všimnout drobné mlhavé skvrnky. Celkově dosahuje asi 5. magnitudy. NGC 2244 leží asi 10 stupňů jihovýchodně od jasné hvězdy Betelgeuze (Alfa Oriona) a jen asi 2 stupně východně od Epsilon Jednorožce. Nejjasnější stálice zde dosahuje 5,9. magnitudy, není však členem hvězdokupy - nachází se mnohem blíže Zemi a do NGC 2244 se jen promítá. Další hvězdy v této oblasti dosahují pouze 7. až 8. hvězdné velikosti. Ty jsou již řádnými členy hvězdokupy, na pozorování prostýma očima jsou však už příliš slabé. Jde o mladé horké hvězdy spektrální třídy O a B, které vznikly v astronomicky nedávné minulosti-zhruba před 1 milionem roků. Mlhovina Roseta obklopující hvězdokupu není prostýma očima viditelná. Vzdálenost NGC 2244 příliš dobře neznáme, odhady se pohybují většinou okolo 5000 světelných roků. Na její pozorování použijte menší zvětšení. Velmi dobře může pomoci mlhovinový filtr. Nejsnadněji je viditelná část s označením NGC 2237, severozápadně od hvězdokupy. Centrální dutina má na obloze průměr asi 20 úhlových minut.
 
NGC 2244 Roseta

NGC 2244 Roseta

https://cs.wikipedia.org/wiki/NGC_2244
https://www.flickr.com/photos/jbolushi/6441247685
https://www.flickr.com/photos/jbolushi/6441247685
NGC 2244 Roseta

NGC 2244 Roseta

http://www.mcaligiuri.com/nebulae.htm
http://www.astroimages.de/en/gallery/NGC2244wf.html
http://www.astroimages.de/en/gallery/NGC2244wf.html
  • M 50 (NGC 2323) V jižní části souhvězdí najdeme otevřenou hvězdokupu M 50 (NGC 2323). Jediný Messierův objekt v Jednorožci. S celkovou jasností okolo 6. magnitudy by mohla být za výborných pozorovacích podmínek viditelná i prostýma očima jako slabá, mlhavá skvrnka. Z území našeho státu však ale nepůjde o snadný cíl. S jejím vyhledáním vám může pomoci dvojice hvězd Beta a Alfa Jednorožce. M 50 se nachází poblíž středu spojnice těchto dvou hvězd. Celkově hvězdokupu tvoří nejméně 2 stovky stálic rozložených na ploše asi 16 úhlových minut. Nejjasnější z nich dosahují 8. magnitudy, spatříte je tudíž až v dalekohledu. Objekt je vzdálen 3000 světelných let. Stáří M 50 pravděpodobně nepřesahuje 100 milionů roků. Skutečný průměr hvězdokupy odhadujeme na 20 světelných let.
M50 NGC 2323

M50 NGC 2323

http://www.kopernik.org/images/archive/m50.htm
M50 NGC 2323

M50 NGC 2323

http://www.compubuild.com/astro/m50.htm
  • NGC 2252 Za severovýchodním okrajem Rosety ještě můžete spatřit otevřenou hvězdokupu NGC 2252. Dosahuje celkově 7,7. magnitudy a rozkládá se na ploše o průměru asi 20 úhlových minut. Nejjasnější stálice dosahují 9. až 10. magnitudy a vytváří na obloze písmeno Y. Nejvýraznější členové jsou viditelní již menšími amatérskými přístroji, středně velké dalekohledy ukážou několik desítek slabších stálic.
  • NGC 2264 (Vánoční stromeček) V severní části souhvězdí, nedaleko hranice s Blíženci, je otevřená hvězdokupa NGC 2264. Díky tvaru rozložení jejich nejjasnějších hvězd na obloze je mezi hvězdáři známá pod názvem Vánoční stromeček. Jedná se o velmi mladou hvězdokupu, která je ještě stále ponořena do mlhoviny ze které vznikla. Dominantní hvězdou NGC 2264 je stálice s označením S Mon, nebo také 15 Mon. Je horkou hvězdou spektrálního typu O7 a na pozemské obloze dosahuje obvykle 4,6. magnitudy. Je tedy snadno viditelná již prostýma očima. Nepravidelně však svoji jasnost mění v rozsahu půl hvězdné třídy. Ve skutečnosti jde o dvojhvězdný systém s oběžnou dobou asi čtvrt století. Středně velkým amatérským dalekohledem můžete v jejím okolí spatřit několik hvězdných průvodců 8. až 11. magnitudy. Nejbližší z nich se nachází v odstupu 2,9 úhlové vteřiny a dosahuje 7,8. magnitudy. S Jednorožce je ve hvězdokupě skutečně vyjímečná,protože ostatní stálice jsou již slabší 7. magnitudy. V menších dalekohledech se Vánoční stromeček ukáže jako skupinka několika desítek stálic na ploše asi půl stupně. Okolní mlhovinu však menšími amatérskými přístroji nejspíše vůbec nespatříte, na to je příliš slabá. Velmi pěkně ji však ale zachytí fotografie s delší expozicí. Díky zajímavé vláknité struktuře dostala mlhovina pojmenování Liščí kožich. Hvězdokupa se nachází ve vzdálenosti přibližně 2500 až 3000 světelných let.
  • NGC 2232 otevřená hvězdokupa  Najdete ji v jižní části souhvězdí, asi 2 stupně severně od hvězdy β Mon. Celkově dosahuje asi 4. magnitudy a rozkládá se na ploše přibližně 0,5 stupně. Dominantní je zde hvězda 5. magnitudy s označením 10 Mon, která se nachází na severním okraji hvězdokupy. Ta je horkou stálicí spektrálního zařazení B2. V jejím okolí,zejména jižně od ní je roztroušeno zhruba 15 stálic 8. až 11. hvězdné velikosti. NGC 2232 je tedy vhodná pro triedr či malý měrně blízkou hvězdokupu ve vzdálenosti asi 1400 sv. roků.
 
Mapka jednotlivých deep sky objektů
Mapka jednotlivých deep sky objektů
  • NGC 2286 je další otevřená hvězdokupa v souhvězdí Jednorožce. Dosahuje celkové jasnosti 7,5. magnitudy a na obloze zabírá plošku o průměru asi 15 úhlových minut. Jako mlhavá skvrna je viditelná již v malých dalekohledech. Je tvořená převážně slabými hvězdami. Na jejich spatření je vhodný středně velký dalekohlad. Vzdálenost NGC 2286 odhadujeme na velmi zhruba 10 000 světelných roků.  
  • NGC 2301 otevřená hvězdokupa s celkovou jasností okolo 6. magnitudy. Na ploše asi 12 úhlových minut spatříme několik desítek hvězd 8. magnitudy a slabších. Nejjasnější členy hvězdokupy tedy zahlédneme již v dobrém triedru,pro detailnější studium lze doporučit středně velký amatérský dalekohled. V něm si jistě všimnete řetízku hvězd,který NGC 2301 dominuje a táhne se severojižním směrem. V centru hvězdokupy leží nejjasnější a výrazně oranžová stálice 8. magnitudy,obklopená hrstkou slabších hvězd. Rozložení hvězd NGC 2301 mi v 20-centimetrovém dalekohledu při 32 krát zvětšení připomnělo tvar řeckého písmene lambda. Vzdálenost  odhadujeme na 2500 či 3000 světelných roků -
NGC 2252

NGC 2252

http://www.lex.sk.ca/astro/DeepSky/NGC2252.HTM
NGC 2232

NGC 2232

http://www.lex.sk.ca/astro/DeepSky/NGC2232.HTM
NGC 2286

NGC 2286

http://www.lex.sk.ca/astro/DeepSky/NGC2286.HTM
NGC 2301

NGC 2301

http://www.jthommes.com/MiscAstro/Archives/NGC2301.htm
NGC 2264

NGC 2264

http://www.astroimages.de/en/gallery/NGC2264.html
NGC 2264

NGC 2264

https://en.wikipedia.org/wiki/NGC_2264
NGC 2264

NGC 2264

https://en.wikipedia.org/wiki/NGC_2264
nahoru
nahoru
NGC 2215

NGC 2215

http://www.phys.ttu.edu/~ozprof/2215c.htm
  • NGC 2215  Leží 2 stupně západně od hvězdy β Mon. Tato otevřená hvězdokupa má celkovou jasnost 8,5. magnitudy a rozkládá se na ploše asi 11 úhlových minut. Nejjasnější stálice však dosahují pouze 11. hvězdné velikosti a ukáže je dobře až středně velký amatérský přístroj. Ve větších přístrojích se hvězdokupa jeví jako málo koncentrovaná, spatříte v ní několik desítek hvězd. Jako drobná mlhavá skvrnka je však NGC 2215 pozorovatelná již dobrým triedrem. Vzdálenost seskupení odhadujeme na zhruba 4000 světelných roků.
NGC 2324

NGC 2324

http://www.darkerview.com/scripts/query.php?NGC2324
  • NGC 2324 leží poblíž NGC 2301 Dosahuje celkové jasnosti okolo 8,5. magnitudy a rozkládá se na ploše asi 8 úhlových minut. Nejjasnější stálice však dosahují jen 10. magnitudy. V malých dalekohledech je viditelná jako mlhavá skvrnka. Ve středně velkém amatérském přístroji je hvězdokupa velmi působivá. Spatříme jím velké množství slabých hvězd. NGC 2324 je od nás dosti vzdálená,nejspíše někde mezi 10 000 a 15 000 světelnými roky.
NGC 2506

NGC 2506

http://www.astrosurf.com/antilhue/ngc2506.htm
  • ​NGC 2506 Kulová hvězdokupa leží v jihovýchodním rohu souhvězdí. Celkově dosahuje 7,6. magnitudy a zabírá plochu asi 8 úhlových minut. Nejjasnější stálice dosahují pouze 11. hvězdné velikosti a proto je na pozorování hvězdokupy vhodný alespoň středně velký amatérský přístroj. Hvězdokupa je velmi bohatá, hostí několik stovek slabých hvězd. Jejich množství však vynikne až ve větších dalekohledech. NGC 2506 od nás dělí pravděpodobně více než 10 000 světelných roků. ​
  • NGC 2261 (také známá jako Hubbleova proměnná mlhovina nebo Caldwell 46) je proměnná reflexní mlhovina v souhvězdí Jednorožce vzdálená přibližně 2 500 světelných let. Na obloze se nachází v severní části souhvězdí u hranice se souhvězdím Blíženců, 7,5° jižně od hvězdy Alhena (γ Gem) s magnitudou 1,9. 1° Mlhovina má tvar trojúhelníku, na jehož vrcholu je proměnná hvězda R Monocerotis s magnitudou 10. K pozorování mlhoviny je zapotřebí alespoň malý hvězdářský dalekohled, protože má opravdu malý rozměr. Nejznámější vlastností této mlhoviny je její proměnná jasnost, která kolísá v průběhu několika měsíců.Centrální hvězda mlhoviny je ve skutečnosti dvojhvězdou, jejíž jasnější složka je přibližně 10x větší než Slunce. Kvůli husté mlhovině ovšem není viditelná v oblasti viditelného světla, nýbrž pouze v infračerveném spektru. Systém je pravděpodobně tvořen dvěma hvězdami typu T Tauri, které se vytvořily před 300 tisíci let.
NGC 2261

NGC 2261

https://www.flickr.com/photos/olegbr/25062964046
NGC 2261

NGC 2261

http://www.waid-observatory.com/ngc2261-2003-12-01.html

Použité zdroje pro tvorbu těcto stránek 
  • PC SOFTWARE   Stellarium, Cartes du Ciel
  • http://forum.kosmonautix.cz 
  • http://hvezdnouoblohou.wz.cz
  • https://cs.wikipedia.org/wiki/
  •  http://www.dalekohledy.cz
  •  http://astronomia.zcu.cz
  •  www.astro.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one