Tyto stránky jsou věnovány především začátečníkům, a pro ty kteří  mají jen minimální zkušenosti s pozorováním noční oblohy

Grafika1.JPG
                                                   ♦ ♦ ♦   Stránky jsou postupně v přípravě  ♦ ♦ ♦                                                                            

Aktualizace  Pastýř ASTROKUK, Moje výbava
na tomto webu
 
  • Souhvězdí je oblast na obloze s přesně vymezenými hranicemi. Slunce stejně jako ostatní hvězdy, které vidíme prostým okem na obloze, patří do naší Galaxie, ale jinak jsou na sobě nezávislé. Vedle sebe můžeme vidět hvězdy, které se navzájem vůbec nepodobají, které dělí propastné vzdálenosti a které se pohybují různými směry. Pomíjivost tvarů souhvězdí je poměrně „svižná“: kolem 30 tisíc let. Poté se hvězdy od sebe na obloze vzdálí a obrazec se rozpadne. Výjimkou jsou takzvané otevřené hvězdokupy a pohybové hvězdokupy. Jsou-li dostatečně blízko, mohou tvořit a většinou i tvoří převážnou část celého souhvězdí. Hyády v Býku a většina hvězd Velkého vozu takovými hvězdokupami jsou.
  • Dnes už označení souhvězdí neznamená jen tvar a několik hvězd v tento tvar spojený. Každé jedno souhvězdí má přesné hranice a stává se v podstatě jakýmsi územím, do kterého spadá všechno, co v tomto území můžeme v dalekém vesmíru pozorovat (tělesa Sluneční soustavy se při pozorování ze Země mohou postupem času promítat do různých souhvězdí). Noční obloha je pro lepší orientaci rozdělena na 88 souhvězdí. Katalog souhvězdí přináší přehled významných souhvězdí severní oblohy spolu s mapami, dobovými vyobrazeními a výběrem zajímavých objektů, které se v daném souhvězdí nacházejí.
Grafika1.JPG
.
.
Severní hvězdná obloha 
 
  • Jarní souhvězdí:  k orientaci na jarní obloze nám pomáhá trojúhelník tvořený jasnými hvězdami Regula ve Lvu, Spicy v Panně a Arcturu v Pastýři. Tyto souhvězdí jsou výrazná a snadno je nalezneme. Pod ojí Velkého vozu jsou dvě hvězdy Honících psů. Nad Pannou pak shluk hvězd vytvařející Vlasy Bereniky. Jižním obzorem se vine obří Hydra končící u Raka.
  • Letní souhvězdí:  každý měsíc se posouvají souhvězdí o 30° k západu. Některá zmizí pod obzorem jiná vyjdou v celé kráse. V létě se pozoruje nejlépe. Mléčná dráha září v plné kráse a nabídne sice v krátkých, ale teplých nocích pohled na stříbřitou řeku hvězd (pod temnou oblohou). Nápadný letní trojúhelník tvoří jasné hvězdy. Na vrcholech září Deneb v Labuti, Vega v Lyře a Altair v Orlu. Nad jižním obzorem ve Střelci za temnými mezihvězdnými mračny je schováno jádro Galaxie. Červený a jasný Antares dominuje Štíru. Ve Štítu pod Orlem je nápadné zhuštění Mlečné dráhy. Je příjemné lehnout do trávy a s triedrem na očích projíždět oblohou.
  • Podzimní souhvězdí:  podzimní obloha nenabídne z večera žádný zázračný pohled. Letní souhvězdí brzo zapadají a pouze Plejády (Kuřátka) v Býku nadchnou každého pozorovatele. V zenitu dominuje výrazná Kasiopeja. Samozřejmě můžeme spatřit, v sousední Andromedě, Velkou galaxii v Andromedě. Za dobrých podmínek spatříme nad jihem Sochaře a Jižní rybu. Tak jak se podzim chýlí k zimě tak nabizí časté mlhy, plískanice a pozorovatelné noci jsou vzácné. 
  • Zimní souhvězdí:  temné, zvláště čisté, ale mrazivé zimní noci nabizí překrásný pohled. Mihotavý blikot hvězd v tiché černi noci stojí za to utrpení drkotajících zubů, skřehlých prstů a oroseného okuláru. Obloze vévodí Orión. Jasné hvězdy zimní oblohy tvoří jakýsi šestiúhelník. Tvoří Betelgeuz s Rigelem v Oriónu, Aldebaran co by oko Býka. Capella značí Vozku, Kastor s Polluxem v Blížencích a Prokyon v Malém psu. Vše ukončuje nejjasnější hvězda nočního nebe - Sírius ve Velkém psu.
jarni souhvezdi
jarni souhvezdi
  • Prodloužením oje Velkého vozu nalezneme souhvězdí Pastýře (Boo) s velmi jasnou hvězdou Arcturus. Jižně od Pastýře leží souhvězdí Panny (Vir) s nejjasnější hvězdou Spica. Hvězdy Regulus, Spica, Arcturus tvoří společně jarní trojúhelník, sloužící k orientaci. Pod celým trojúhelníkem se táhne nejdelší souhvězdí oblohy Hydra (Hya). Hydru doprovázejí dvě menší a nevýrazná souhvězdí: Havran (Crv) a Pohár (Crt).
letni souhvezdi
letni souhvezdi
  • Na letní obloze je nejdůležitější orientační vodítko tzv. letní trojúhelník, jehož vrcholy tvoří hvězdy Vega, Deneb, a Altair. Vega v souhvězdí Lyry (Lyr) je jedna z nejjasnějších hvězd oblohy. Deneb leží na ocase Labuti (Cyg), která letí Mléčnou dráhou k jihu. Na jih od Labuti se nachází souhvězdí Orla (Aql) s jasnou hvězdou Altair. Mezi Orlem a Labutí jsou dvě menší souhvězdí: Šíp (Sge) a Delfín (Del). Ještě severněji pak leží Lištička (Vul). Západně od Lyry najdeme nenápadné, ale rozlehlé souhvězdí Herkules (Her). Mezi Herkulem a Pastýřem leží snadno zapamatovatelné souhvězdí Severní koruny, ve tvaru malého obločku (CrB), s jasnou hvězdou Gemma (také Alpheka = drahokam) přibližně uprostřed. Pod Severní korunou leží hlava Hada(Ser), kterou drží Hadonoš (Oph), a ze kterého na druhé straně souhvězdí vychází ocas Hada. Had je tedy souhvězdí (naštěstí jediné), rozdělené na dvě poloviny. Nízko nad obzorem vynikají Střelec (Sgr), tvaru čajové konvice a Štír (Sco) s jasnou červenou hvězdu Antaresa na západně od nich leží méně nápadné Váhy (Lib).
podzimni souhvezdi
podzimni souhvezdi
  • Na podzimní hvězdné obloze dominuje tzv. Pegasův čtverec složený ze tří jasných hvězd souhvězdí Pegas (Peg) a hvězdy Sirrah ze souhvězdí Andromedy (And).Doplníme-li Pegasův čtverec o hvězdy Alamak ze souhvězdí Andromedy a Algol z Persea (Per), získáme obrazec nápadně podobný zvětšenému Velkému vozu. Nad souhvězdím Andromedy je souhvězdí Casiopeia (Cas) tvarem připomínající „W”.Směrem na jih pak leží dvě malá souhvězdí Trojúhelník (Tri) a Beran (Ari).
zimni souhvezdi
zimni souhvezdi
  • Noční obloha, která se nám ukazuje v zimních obdobích, je velmi bohatá na jasné hvězdy. Orientace je proto poměrně snadná. Naprostou perlou oblohy v tuto roční dobu je souhvězdí Orion, připomínající svým tvarem motýla. Jeho nejjasnějšími hvězdami jsou Betelgeuse a Rigel. Podobně jako v předešlých třech ročních obdobích má i zimní obloha svůj  (poměrně rozsáhlý) obrazec, který nám pomáhá v orientaci. Tvoří ho šestice hvězd Capella, Aldebaran, Rigel, Sirius, Procyon, Castor (a případně i Pollux), které tvoří tak zvanýzimní šestiúhelník.
nahoru
nahoru

Jižní hvězdná obloha 
souhvězdí, které obyvatelům našich zeměpisných šířek zůstávají navždy zakryta

 

  • Jižní obloha se totiž může pochlubit jednak několika velice rozlehlými souhvězdími, jako jsou Eridanus, Kentaur nebo Loď Argo. Ovšem na druhé straně mnoha malými souhvězdími, z nichž mnohá například zavedl v 18. století francouzský astronom Nicolas Louis de Lacaille a většinou je pojmenoval podle užitečných vědeckých přístrojů. A tak zde můžeme najít například souhvězdí Dalekohled, Mikroskop, Hodiny, Síť (někdy se též užívá název Mřížka), Pravítko, Kružítko, Pec, Kompas nebo Vývěva. A protože své výzkumy prováděl v jihoafrickém Kapském Městě, neopomněl jedno ze svých souhvězdí nazvat též „Tabulová hora“.
  • Na naší severní obloze je asi nejznámějším souhvězdím „Velký vůz“, podle kterého se na obloze obvykle orientujeme. Na jižní obloze tuto úlohu nepochybně přebírá „Jižní kříž“, a to nejen pro jasnost jejich hvězd, ale i pro to, že pokud svislé rameno Jižního kříže prodloužíme čtyřikrát, dostaneme se zhruba do polohy jižního pólu (obdoby naší Polárky). Na jižní obloze existuje i „nepravý jižní kříž“, a to na rozhraní souhvězdí Plachet a Lodního kýlu. A tak správný Jižní kříž poznáme podle toho, že na něj ukazuje spojnice dvou velice jasných hvězd Tolimana a Ageny v souhvězdí Kentaura, nalézající se v jeho sousedství.
12.jpg
  • Samostatnou kapitolou na jižní obloze je Mléčná dráha. Její pás je zde sice obdobný jako u nás. Co tu však je vidět navíc, s čím se na severní obloze nesetkáme, jsou Magellanova oblaka. Jsou to dvě satelitní galaxie naší Mléčné dráhy, a tak zde vypadají, jako by byly vytrženy z pásu Mléčné dráhy. Velký Magellanův oblak, nalézající se na rozhraní souhvězdí Mečouna a Tabulové hory, je nepravidelná galaxie o průměru zhruba třetinovém naší Galaxie a její vzdálenost je zhruba 170 000 světelných let. Nalézá se v ní obrovská emisní mlhovina Tarantula, která zaobírá až 1000 světelných let. (Velký Magellanův oblak). Malý Magellanův oblak, jenž se nalézá v souhvězdí Tukana, je ve srovnání s Velkým asi poloviční a je asi 200 000 světelných let vzdálený. Jako zajímavost je ta, že obě tato nepravidelné galaxie mají větší průměr než oba satelity galaxie M31 v Andromedě. A tak z pohledu této galaxie bude na Mléčnou dráhu jistě velice zajímavý pohled, nemluvě o tom, že kromě těchto dvou velkých satelitních galaxií, se u Mléčné dráhy nalézá nejméně sedm dalších trpasličích.                                                                                                                                   Zdroj: http://liborcermak.blog.idnes.cz/
11.jpg
zpět
zpět
Použité zdroje pro tvorbu těcto stránek 
  • PC SOFTWARE   Stellarium, Cartes du Ciel
  • http://forum.kosmonautix.cz 
  • http://hvezdnouoblohou.wz.cz
  • https://cs.wikipedia.org/wiki/
  •  http://www.dalekohledy.cz
  •  http://astronomia.zcu.cz
  •  www.astro.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one